Řenče

Řenče
kostel svatých Cyrila a Metoděje
kostel svatých Cyrila a Metoděje
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPřeštice
Obec s rozšířenou působnostíPřeštice
(správní obvod)
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°34′48″ s. š., 13°24′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel919 (2024)[1]
Rozloha26,16 km²[2]
Nadmořská výška432 m n. m.
PSČ334 01
Počet domů346 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduŘenče 54
334 01 Přeštice
[email protected]
StarostkaMiloslava Loudová
Oficiální web: www.rence.cz
Řenče
Řenče
Další údaje
Kód obce558303
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Řenče (mn. č., 2. pád Řenčí,[4] německy Rentsch) se nachází 6 km od Přeštic v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 919[1] obyvatel.

Historie

V okolí Řenčí se nachází mohylové pohřebiště pastevců ze střední doby bronzové.[5]

Podle pověsti obec založil jistý rytíř Řenek. Ten se pak stal i zakladatelem rodu Řenečských z Řeneč, který se postupně rozvětvil a v obci působil až do třicetileté války.

První písemná zmínka o vsi se nachází v berním rejstříku z roku 1379, kdy zde měli dvory Blahoslav, Havel a Litold. V roce 1412 již pravděpodobně stála zdejší tvrz, neb je připomínán Zdeněk z Řeneč.[6]

V polovině 18. století zde udává tereziánský katastr 15 hospodářů a kováře. Tehdy byl přestavěn hospodářský dvůr a z tvrze udělána sýpka. Řenče patřily k lukavskému panství, které od roku 1794 vlastnil rod Schönbornů, a ves měla poplužní dvůr, pohodnici, ovčárnu, 6 selských gruntů, 8 čtvrtláníků a 16 chalup. V roce 1900 zde bylo 54 čísel popisných, fara, škola, poplužní dvůr, ovčín, myslivna, hájovna „Hadovka“ a rasovna[7].

Vůbec první kronika obce byla založena roku 1925 a zpětně byla dopsána až do roku 1889. Její poslední zápis je z roku 1916.[8] Druhá kronika obce, z roku 1917, se v průběhu let ztratila a byly v ní zápisy až do 1947. Až do roku 1960 byly všechny výše zmíněné obce, v současnosti již části Řenčí, naprosto samostatná, právě tohoto roku ale došlo k jejich spojení pod celek Řenče.[8]

Současnost

V obci se nachází obecní úřad, základní škola, místní prodejna Konzum, zemědělské družstvo, koupaliště, sportovní hřiště a hospoda U Supa.

Základní škola Řenče je málotřídní škola s pěti ročníky ve dvou třídách, jejíž součástí je školní družina a školní jídelna – výdejna. Výuka všech pěti ročníků probíhá podle školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání "Tvořivá škola" vydaného 1. 9. 2007. Obě třídy školy jsou vybaveny interaktivní tabulí a 15 počítači s připojením na internet.

Fungují zde také spolky jako například Sdružení dobrovolných hasičů Řenče také patří k nejstarším místním spolkům – bylo založeno v roce 1898. Tělovýchovná jednota Řenče byla založena v roce 1920, Myslivecké sdružení Hajsko (od roku 1950) a dále např. občanské sdružení Aktivios.

Ke dni 30. 11. 2015 žilo v samotné obci 312 obyvatel, v přiléhajících obcích, tedy Osek, Knihy, Háje, Plevňov, Libákovice a Vodokrty, trvale žilo dalších 575 obyvatel. Celkem zde tedy mělo trvalé bydliště 887 občanů. Ve Společenské kronice roku 2015 bylo uvedeno, že se narodilo 8 dětí a zemřelo 9 občanů.[8]

Pamětihodnosti

  • Tvrz Řenče
  • Kostel svatého Cyrila a Metoděje
  • Pomník padlým v I. světové válce byl postaven 11. července 1920 za přispění vojáků, kteří se navrátili z války. Nápis na pomníku: Padlým vojínům ve světové válce 1914 – 1920. Obsahuje jména 16 padlých z Řenče, Plevňova, Vodokrt a Knih.[7]

Galerie

  • Pomník padlým
    Pomník padlým
  • Tvrz
    Tvrz
  • Socha sv. Jana Nepomuckého
    Socha sv. Jana Nepomuckého

Části obce

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Internetová jazyková příručka – Řenče. prirucka.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  5. Plzeňsko : příroda, historie, život. Praha: Baset, 2008. 879 s. ISBN 9788073401009, ISBN 8073401002. OCLC 294938617 S. 256. 
  6. FOUD, Karel; KAREL, Tomáš. Jižní Plzeňsko 1.. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. 223 str. s. ISBN 8086125092, ISBN 9788086125091. OCLC 76629497 S. 115. 
  7. a b ŠIMKOVÁ, Eva. 2. setkání rodáků obcí Řeneč a Plevňova 5. července 2010. www.rence.cz. Červenec 2010, roč. 2010, s. 53. Autorka je uvedena jako kronikářka obce. Dostupné online. 
  8. a b c OBECNÍ ÚŘAD ŘENČE. Společenská kronika roku 2015. Vánoční zpravodaj. 19. prosince, roč. 2015, s. 15. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Řenče
Části obce
Města, městys a obce okresu Plzeň-jih
Blovice • Bolkov • Borovno • Borovy • Buková • Bukovec • Čečovice • Černovice • Čižice • Čížkov • Čmelíny • Dnešice • Dobřany • Dolce • Dolní Lukavice • Drahkov • Holýšov • Honezovice • Horní Kamenice • Horní Lukavice • Horšice • Hradec • Hradiště • Chlum • Chlumčany • Chlumy • Chocenice • Chotěšov • Jarov • Kasejovice • Kbel • Klášter • Kotovice • Kozlovice • Kramolín • Kvíčovice • Letiny • Lisov • Líšina • Louňová • Lužany • Měcholupy • Merklín • Mileč • Milínov • Míšov • Mladý Smolivec • Mohelnice • Nebílovy • Nekvasovy • Nepomuk • Netunice • Neuměř • Neurazy • Nezdice • Nezdřev • Nová Ves • Nové Mitrovice • Oplot • Oselce • Otěšice • Polánka • Prádlo • Předenice • Přestavlky • Přeštice • Příchovice • Ptenín • Radkovice • Roupov • Řenče • Seč • Sedliště • Skašov • Soběkury • Spálené Poříčí • Srby • Stod • Střelice • Střížovice • Štěnovice • Štichov • Tojice • Třebčice • Týniště • Únětice • Útušice • Ves Touškov • Vlčí • Vlčtejn • Vrčeň • Vstiš • Všekary • Zdemyslice • Zemětice • Žákava • Ždírec • Žinkovy • Životice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 30c058dc-47b3-42ef-b63d-2a9321bab632
  • NKC: ge301288