Alfred Bayer

Alfred Bayer
Narození	10. února 1859 Karlovy Vary Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	3. března 1916 (ve věku 57 let) Karlovy Vary Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	Cirhosis hepatis^[1]
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Karlových Varech
Vzdělání	vysokoškolské
Alma mater	Vysoká škola technická v Praze
Povolání	architekt, stavitel
Aktivní roky	druhá polovina 19. a počátek 20. století
Rodiče	Michael Bayer Barbara, roz. Nasler
Manžel(ka)	Leopoldine
Děti	Karl Johann (nejstarší syn) Emanuela roz. Moser (snacha) Alfred Bayer (syn) Teresie roz. Taschler (snacha)
Příbuzní	Karl Bayer (bratr) Hildegard Worlicek (sestra) Josef Worlicek (švagr) Friedrich Worlicek (synovec)
Ovlivněný	Josefem Zítkem
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Alfred Bayer (10. února 1859, Karlovy Vary^[2] – 3. března 1916, Karlovy Vary^[3]) byl architekt a stavitel činný ve Vídni a Karlových Varech. Navrhoval stavby převážně ve stylu historismu. V Karlových Varech patřil k předním nejen tvůrčím osobnostem města, byl též členem karlovarské městské rady a poradcem města ve věcech stavebních. Pocházel ze slavné rodiny výrobců karlovarských oplatek značky Bayer.^[4]

Život

Mládí a studium

Narodil se 10. února 1859 v Karlových Varech v ulici Pod Jelením skokem v domě Walter Scott.^[1] Jeho otec Michael Bayer byl karlovarským policistou, tehdy jediným ve městě, a matka Barbara, roz. Nasler, pocházela z Lubence.^[2]^{[pozn. 1]} Po ukončení základní školní docházky v Karlových Varech vystudoval vysokou stavebně-technickou školu v německém Holzmindenu ve Vestfálsku. Studium architektury absolvoval na tehdy německé Vysoké škole technické v Praze u architekta Josefa Zítka. Kariéru stavitele zahájil v roce 1887 a v následujícím roce získal stavitelskou licenci.^[4]^[5]^[6]

Ve Vídni

Po ukončení studia na vysoké škole odešel do Vídně, kde se oženil s rodilou Vídeňačkou a založil rodinu. Měli dva syny.^[4]^{[pozn. 2]}

V letech 1888–1910 pracoval jako architekt a stavbyvedoucí v ateliéru Fellner & Helmer a získal zde vysoké odborné renomé. Působil např. na pozici vedoucího stavby Volksoper či Raimundtheater ve Vídni nebo městského divadla v Ústí nad Labem. Mnohé z projektů byly realizovány i v Karlových Varech, mj. slavnostní sál Grandhotelu Pupp a zřejmě i dům Quisisana. Autorsky se podílel na výstavbě Zítkovy Mlýnské kolonády.^[4]^[5]^[6]

V letech 1884–1886 dohlížel na stavbu karlovarského městského divadla. Zde se zasadil o elektrické osvětlení z vlastního generátoru, což bylo ve své době technickou novinkou. Divadlo mělo vůbec první elektrické osvětlení v Karlových Varech. Alfred Bayer dal pak před budovou vztyčit dva sloupy s lampami, které celé prostranství osvětlovaly. Pro místní obyvatele i lázeňské hosty to bylo skutečnou atrakcí.^[4]^[5]

Zpět v Karlových Varech

V roce 1911 se vrátil do Karlových Varů a otevřel vlastní projekční kancelář a navrhoval i stavěl pozoruhodné budovy. Jednou z jeho prvních prací byl čestný hrob zesnulého starosty Johanna Petera Knolla. Následovalo několik hotelů, základní škola, obytné budovy a vily. Též si zde v tehdejší Eduard Knoll-Strasse (dnes ulici Krále Jiřího) 20, č. p. 1178, nechal podle svého projektu postavit vlastní vilu. Objekt nese jeho jméno – vila Bayer. Jako městský architekt a vážený občan zastával též funkci člena městské rady.^[4]^[5]^[6]

Tvořil ve stylu pozdního historismu, často používal spojení novorenesance s novobarokem a uplatňoval manýristické detaily. Jeho zásluhou získaly Karlovy Vary lehký architektonický ráz.^[4]

Alfred Bayer onemocněl tvrdnutím jater (Cirhosis hepatis) a dne 3. března 1916 ve věku 57 let ve své karlovarské vile zemřel.^[3] Dne 6. března byl pohřben na Ústředním hřbitově v Karlových Varech v Drahovicích. Podle Karlsbader Zeitung jeho manželka Leopoldina (89) žila ještě v roce 1964 ve Stuttgartu v plné duševní svěžesti.^[1]^[4]^[6]

Dílo (výběr)

Stavba v Lublani

Vila Heinrich Wettach, Prešernova cesta 31 (1897)

Stavby ve Vídni

Dům ve Vídni 6, Strohmayergasse 7 (1899)
Mietpalais ve Vídni 4, Brahmsplatz 1 (1900)
Volksoper (1908)
Raimundtheater (1908)
Továrna, Vídeň 3, Baumgasse 42 (1900–1910)

Stavba v Ústí nad Labem

Městské divadlo

Stavby v Karlových Varech

Čestný hrob starosty Johanna Petera Knolla
Hotel Bílý lev, Tržiště 36/21 (stržen 1985)
Stadt Gotha čp. 472 a Quirinal 995/23, později Moskva a Neapol, dnes součástí hotelu Carlsbad Plaza, Mariánskolázeňská 19 až 23, projekty
Quisisana Palace, Mariánskolázeňská 298/3 (1883), projekt
II. obecná škola v Chebské ulici (1883–1884), (po druhé světové válce byla přejmenována na školu Jana Amose Komenského), zbořena v roce 1967 kvůli výstavbě hotelu Thermal
Městské divadlo, jako architekt ateliéru Fellner & Helmer (1884–1886)
Městský dům, původně Stadthaus, Lázeňská 19/1 (1892–1893), projekt
Anglický dvůr, později Excelsior, Sadová 958/30 (1892–1893), projekt
Vila Charlotte, Petra Velikého 928/4 (1893), projekt; realizaci firma Damiana A. Klemma
Vila Rusalka, dříve Vila Klemm, Petra Velikého 1020/12 (1893), projekt; realizaci firma Damian A. Klemma
Výletní kavárna Myslivna, původně Jägerhaus, v karlovarských lázeňských lesích (1894), projekt
Dům Petr Veliký, původně Roter Adler, Stará louka 338/42 (1894), projekt společně s Josefem Waldertem; realizaci Josef Waldert
Dům Jiskra, původně Město Milano v Karlových Varech, Mariánskolázeňská 301/1 (1893–1895), stavební plány podle projektu Emanuela Grimma a stavební dozor, realizaci Josef Waldert
Vila Kleopatra, původně vila Waldert v areálu Savoy Westend, Petra Velikého 990/14 (1897), projekt; realizaci Josef Waldert
Hotel Savoy Westend, později Thomayer, pak znovu Savoy Westend, Petra Velikého 583/16 (1897), projekt; realizaci Josef Waldert
Dům Pasteur, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 95/25 (1897), projekt
Dům Červená hvězda, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 92/21 (1897), projekt
Dům Split, původně Stadt Bremen, později Ester, Tržiště 388/43 (1897), projekt(?)
Dostihové závodiště ve Dvorech, včetně tří tribun, věže rozhodčích, vážnice a stájí (1899), projekt
Dům Olympic Palace, původně Germania, později lázeňský dům Marx, lázeňský dům Olympic, Zámecký vrch 618/41 (1908?), dokončení finálního projektu
Vila Bayer, vlastní obytná budova dle svého projektu, Krále Jiřího 1178/20 (1908–1909), projekt i realizaci
Vila Fink, Krále Jiřího 1181/16 (1908–1909), projekt
Komerční banka, dříve Österreichisch-Ungarische Bank, roh ulic Bělehradská a Západní, nám. Republiky čp. 1229 (1912–1913), projekt(?)
Hotel Atlantic, Tržiště 37/23 (1912–1914), Alfred Bayer spolupracoval na přípravě projektu
Dům Esplanade, původně Deutsches Haus, později Horův dům, Stará louka 374/4 (1913), projekt

Galerie

Stavby, které Alfred Bayer projektoval, vedl jejich výstavbu nebo prováděl odborný dozor
Quisisana Palace (1883), projekt
Městské divadlo v Karlových Varech, jako architekt ateliéru Fellner & Helmer (1884–1886)
Městský dům/Stadthaus v Karlových Varech (1892–1893), projekt
Hotel Anglický dvůr (1892–1893), projekt
Vila Charlotte 1893, projekt
Vila Rusalka (1893), projekt
Vila Kleopatra (1893), projekt
Myslivna v Karlových Varech (1894), projekt
Dům Petr Veliký v Karlových Varech (1894), projekt společně s Josefem Waldertem
Dům Jiskra/Město Milano (1895), stavební plány podle projektu Emanuela Grimma a stavební dozor, realizace Josef Waldert
Hotel Savoy v Karlových Varech (1897), projekt
Hotel Pasteur v Karlových Varech (1897), projekt
Dům Split v Karlových Varech (1897), projekt(?)
Vila Heinrich Wettach v Lublani (Americká ambasáda) (1897), projekt
Hlavní tribuna Dostihového závodiště Dvory (1899), projekt
VIP tribuna Dostihového závodiště Dvory (1899), projekt
Vážnice a tribuna pro majitele koní, Dostihové závodiště Dvory (1899), projekt
Dům Olympic Palace v Karlových Varech (1908?), dokončení projektu
Vila Fink v Karlových Varech (1908–1909), projekt
Dům Dalibor v Karlových Varech (1910), instalace elektrického výtahu fy Wertheim & Comp.
Hotel Atlantic v Karlových Varech (1912–1914), spolupráce na projektu
Dům Esplanade (1913), projekt
Budova Komerční banky v Karlových Varech (1912–1913), projekt(?)

Odkazy

Poznámky

↑ Matka Alfreda Bayera v roce 1867 založila v Karlových Varech pekárnu na lázeňské oplatky a roku 1884 pro ni zajistila titul dvorní dodavatel. Firmu zdědil Alfredův bratr Karel. Sestra Hildegard se provdala za majitele karlovarské lékárny Josefa Worlicka.^[4]^[1]
↑ Nejstarší syn Karl Johann se oženil s Emanuelou roz. Moser. Další syn Alfred Bayer jun. se v roce 1912 oženil s Terezií Taschler, dcerou Fritze Taschlera, majitele tiskárny Lithos na Petersbergu (Petřín – lokalita a ulice v Karlových Varech). Firma Bayer a Taschler později přesídlila do vlastního domu Emilie na Panoramě a vydávala řadu místních i oborových novin. Jako redaktor zde spolupracoval Eugen de Witte. Fritz Taschler později nakladatelství svému zeti předal. Tiskárna Alfred Bayer, Na Vyhlídce 37, existovala ještě po druhé světové válce.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfred Bayer (Architekt) na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d SVOBODA, Lukáš. Karlovarský architekt Alfred Bayer [online]. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu farnost Karlovy Vary
↑ ^a ^b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Karlovy Vary
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. Kapitola Architekti a stavitelé: Alfred Bayer – Vídeňák původem od Vřídla, s. 22–24.
↑ ^a ^b ^c ^d BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Alfred Bayer, s. 8–10.
↑ ^a ^b ^c ^d SCHEIDL, Inge. Architektenlexikon Wien 1770–1945, Alfred Bayer [online]. Wien: Architekturzentrum Wien, 2005-05-01, rev. 2007-04-24 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (německy)

Literatura

BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Alfred Bayer, s. 8–10.
HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. S. 22–24.