Dálnice v Bulharsku

Stav bulharských dálnic (12/2022)
Schéma bulharské dálniční sítě (10/2022)

Dálnice v Bulharsku (bulharsky: Aвтомагистрала, Avtomagistrala) mají v současnosti (10/2022) délku 846 km. V Bulharsku je pro osobní automobily nejvyšší povolená rychlost na dálnicích 140 km/h, na rychlostních silnicích pak 120 km/h. Pro vjezd na bulharskou dálnici je potřeba mít platnou dálniční známku. Ta je nutná nejen na dálnicích, ale téměř na všech silnicích I. třídy, tedy i na obchvatech a rychlostních silnicích.

Historie výstavby dálnic

Rozhodnutí o výstavbě bulharské dálniční smyčky, skládající se ze tří dálnic: Trakija (A1), Chemus (A2) a Černo more (A5), bylo v tehdy socialistickém Bulharsku přijato 19. května 1964.[1] Hlavními projektanty dálnice byli inženýři Gabrail Gabrailov a Ivan Kolarov. Výstavba byla zahájena v roce 1973 a až do roku 1989 byla prováděna především společností Pătni stroeži (Пътни строежи). Do roku 1990 bylo v Bulharsku postaveno více než 270 km dálnic. Po vstupu Bulharska do Evropské unie v roce 2007 se pomocí přidělených fondů podařilo stavbu dálniční sítě urychlit. Od roku 2010 jsou postupně zprovozňovány nové důležité úseky. Hlavní a nejdůležitější bulharská dálnice A1, která spojuje metropoli Sofii a největší bulharská města s pobřežím Černého moře byla dobudována v červenci 2013. Na začátku doku 2019 byly podle rozhodnutí vlády ze dne 27. prosince 2018 některé dálnice přečíslovány, což se dotklo dálnice A6, A7 a zčásti A3.[2] V roce 2021 mělo Bulharsko celkovou délku dálniční sítě 831 km.

Dálnice

Trácká dálnice A1
Dálnice Struma u Sofie

Dálnice jsou v Bulharsku označovány písmenem A a příslušným číslem, případně jsou známy také svým pojmenováním:

Číslo a pojmenování Mapa Trasa V provozu
(km)
Ve výstavbě
(km)
Celková délka
(km)
Dálnice Trakija "Trakija" Dálnice Trakija Sofie – PlovdivStara ZagoraJambolBurgas 360 - 360
Dálnice Chemus "Chemus" Dálnice Chemus Sofie – Loveč – PlevenVeliko TǎrnovoVarna 191 78 418
Dálnice Struma "Struma" Dálnice Struma SofiePetrič – Kulata /Vlajka Řecka Řecko (dálnice ) 138 8 172
Dálnice Marica "Marica" Dálnice Marica Dálnice Trakija Orizovo – Svilengrad – Kapitan Andreevo /Vlajka Turecka Turecko (dálnice ) 117 - 117
Dálnice Černo more "Černo more" Dálnice Černo more Dálnice Trakija BurgasNesebǎrVarna Dálnice Chemus 8 - 103
Dálnice Evropa "Evropa" Dálnice Ljulin Dálnice Chemus SofieSlivnica – Kalotina /Vlajka Srbska Srbsko (dálnice ) 32 15 63
Dálnice Ruse - Veliko Tǎrnovo "Ruse - Veliko Tǎrnovo" Dálnice Kalotina Veliko Tǎrnovo – Bjala – Ruse 0 133

Rychlostní silnice

Kromě dálnic probíhá nebo se připravuje výstavba těchto rychlostních silnic (bulharsky: Скоростен път, Skorosten pǎt):

Rychlostní silnice Mapa Z Přes Do Plánováno V provozu % Ve výstavbě Veřejná soutěž Odhadované zprovoznění
Botevgrad-Vidin Botevgrad Mezdra, Vraca, Montana Vidin, Most Nové Evropy /Rumunsko Rumunsko 185 km 18,5 km[3][4] 10% 76 km 88,7 km 2026
Šumen-Ruse Šumen Razgrad Ruse, Most přátelství /Rumunsko Rumunsko 110 km
Stara Zagora-Kazanlak Stara Zagora Jagoda Kazanlak 26 km 11,1 km 42,5% -

Odkazy

Reference

  1. Магистрала „Тракия“ в дати [online]. 2007-02-22 [cit. 2018-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-02-22. (bulharsky) 
  2. CVETANOVA, Kamelja. Тол системата глътна "Люлин" – магистралата става част от "Струма". www.dnes.bg [online]. Инвестор.БГ АД, 2018-12-27 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. The long-awaited day for Danube Bridge Vidin Calafat, 14.06.2013 [online]. [cit. 2021-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-18. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. Над 46,5 млн. лв. са инвестирани в изграждането на обходния път на Монтана. www.api.bg. RIA, 29 December 2015. Dostupné online. (bulharsky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

Dálnice v Bulharsku
A1 (Trakija)A2 (Chemus)A3 (Struma)A4 (Marica)A5 (Černo more)A6 (Evropa) • A7 (Ruse - Veliko Tǎrnovo)
Dálnice v evropských zemích
Země
Albánie Andorra • Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko • Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island • Itálie Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta • Moldavsko Monako • Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko San Marino Severní Makedonie Slovensko Slovinsko Spojené království Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Vatikán
mapa Evropy
Území se sporným postavením
Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo Podněstří
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)