Dornach

Dornach
znak
Poloha
Souřadnice	47°28′45″ s. š., 7°37′5″ v. d.
Nadmořská výška	338 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Solothurn
Okres	Dorneck
Dornach Dornach, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,79 km²
Počet obyvatel	6 778 (2018)[1]
Hustota zalidnění	1 170,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.dornach.ch
PSČ	4143
Označení vozidel	SO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dornach je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Je zároveň sídlem okresu Dorneck. Žije zde přibližně 6 800^[1] obyvatel.

Dornach je znám především jako středisko nauky antroposofie.

Geografie

Dornach leží asi 8 kilometrů jižně od Basileje, na jihovýchodním okraji basilejské aglomerace. Městečko ohraničuje shora náhorní plošina Gempenplateau a v údolí řeka Birs.

Rozloha obce činí 574 ha. V roce 2014 z toho 46 % tvořily lesy, 36 % zastavěná plocha, 17 % zemědělství a méně než 1 % neproduktivní půda. Sousedními obcemi jsou od severu Arlesheim, Gempen, Hochwald, Duggingen, Aesch a Reinach.

Historie

Ves je poprvé v dokumentech uvedená v roce 1223 jako Tornach (název znamená „na panství Turnus“). V této listině je zmiňován „Johannes de Tornacho“, což se založením obce nemusí souviset.^[2]

Potvrzuje se zmínka z roku 1284 v úrokové knize kláštera svatého Albana v Basileji. Klášter musel získat svůj majetek v Dornachu mezi lety 1083 (založení kláštera sv. Albana) a 1284. Lze tedy předpokládat, že ve 12. století probíhala v Dornachu osídlovací činnost. Vesnický kostel v Oberdornachu je poprvé zmiňován v roce 1301.^[3]

Bitva u Dornachu ve švábské válce v roce 1499 skončila vítězstvím konfederátů. V roce 1672 dostali kapucíni povolení založit v Dornachu klášter, který byl vysvěcen v roce 1676. Stejně jako všechny obce v Solothurnu byl Dornach až do doby zničení třinácti hrabství Francouzi v roce 1798 čistě komunitou místních obyvatel pro užívání Wunn und Weid, Holz und Feld (pastviny, lesy a pole). Vznik politické obce v 19. století vedl ke sporům mezi obyvateli a občany Dornachu o jejich práva. V roce 1874 musela kaple, o kterou se starali kapucíni, ustoupit nové železnici. Dne 10. března 1908 byla podepsána rozdělovací listina, kterou byl obecní majetek rozdělen mezi jednotlivé právnické a fyzické osoby.^[3]

Obyvatelstvo

Z celkového počtu obyvatel je 88,5 % německy mluvících, 2,3 % italsky mluvících a 1,5 % francouzsky mluvících (k roku 2000). V roce 2008 v obci žilo 12,3 % cizinců. 34 % obyvatel jsou římští katolíci a 22 % reformovaní.

Doprava

Město leží na trati údolím Laufental, po které jezdí v pravidelném intervalu vlaková linka S3 basilejské S-Bahn z Basileje do Delémontu. Na nádraží také končí tramvajová linka 10 číslo z Basileje, provozovaná basilejským dopravním podnikem Baselland Transport AG (BLT).

Pamětihodnosti

• Kapucínský klášter, po 330 let náboženské a duchovní centrum severozápadního Švýcarska
• Památník z roku 1949 na památku bitvy u Dornachu ve Švábské válce (1499), 22 metrů dlouhá stěna s reliéfem
• Kantonální správa
• Vesnice jádro „Dornachbrugg“
• Starý most přes Birs se sochou svatého Jana Nepomuckého
• Vlastivědné muzeum Schwarzbubenlandu v dřívějším katolickém farním kostele svatého Mořic
• Stará fara (dnes měšťanský dům)
• Obecní úřad (stará škola)
• Nový katolický farní kostel svatého Mauricia (z let 1937–1939) od Hermanna Baura, příklad moderní architektury
• Vesnické jádro „Oberdornach“
• Zřícenina hradu Dorneck
• Goetheanum a jiné stavby ve slohu antroposofické architektury

Osobnosti

• Rudolf Steiner (1861–1925), zakladatel antroposofie
• Albert Steffen (1884–1963), švýcarský antroposof a básník
• Arthur Stoll (1887–1971), chemik; v Dornachu zemřel
• Otto Stich (* 1927), spolkový radní
• Isla Eckinger (* 1939), švýcarský jazzbasista
• Thomas Brunnschweiler (* 1954), švýcarský spisovatel a novinář
• Gaetano Giallanza (* 1974), italský fotbalista
• Benjamin Huggel (* 1977), švýcarský fotbalista

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dornach SO na německé Wikipedii.

Literatura

• Béatrice Koch: Schweizerische Kunstführer GSK, Band 698: Die Mauritiuskirche in Dornach, Bern 2001, ISBN 3-85782-698-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dornach na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky