Fluorid xenonatý

Fluorid xenonatý
Obecné
Systematický názevFluorid xenonatý
Anglický názevXenon(II) fluoride
Německý názevXenondifluorid
Sumární vzorecXeF2
VzhledBezbarvá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13709-36-9
SMILESFXeF
Vlastnosti
Molární hmotnost169,3 g/mol
Teplota tání129 °C
Teplota sublimace114 °C
Hustota4,32 g/cm³
Rozpustnost ve vodě2,5 g/100 g (0 °C, pozvolný rozklad)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		Rozpustný v kapalném fluorovodíku
Tlak páry0,6 kPa (25 °C)
Ionizační energie11,5 eV
Struktura
Krystalová strukturaČtverečná tělesově centrovaná
Tvar molekulyLineární
Dipólový moment0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−176 kJ/mol
Entalpie sublimace ΔHsub376 J/g
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR8, R23/24/25, R34
S-větyS17, S26, S36/37/39, S45
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid xenonatý (též xenon difluorid) je bílá krystalická látka, zápachem připomínající ozón, která se skládá z paralelních lineárních tříatomových molekul XeF2. Lze jej připravit přímou syntézou z prvků, reakcí xenonu s nadbytkem fluoru v zatavené niklové nádobě nebo ozařováním této směsi slunečním světlem:

Xe + F2 → XeF2.

Lineární strukturu si molekuly zachovávají i v parách po sublimaci. Je to mírné fluorační činidlo. Ve vodném roztoku působí jako silné oxidační činidlo, např. oxiduje CeIII na CeIV. Tyto roztoky jsou stálé, ovšem pouze v nepřítomnosti zásaditých látek. Je mírně žíravý, proto při práci s ním je třeba dbát opatrnosti.

Fluorid xenonatý poskytuje s pentafluoridy fosforu, arsenu, antimonu a jodu komplexní soli se strukturou vyjádřenou vzorci:

[XeF]+[MF6]−,
[XeF]+[M2F11]−,
[Xe2F3]+[MF6]−,
(M = P, As, Sb, nebo I).

Použití

Fluorid xenonatý v plynném skupenství se průmyslově používá k leptání při litografické výrobě integrovaných obvodů na bázi křemíku.[2] Kromě toho slouží v chemických laboratořích při anorganických syntézách jako mírné fluorační nebo silné oxidační činidlo.

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Reference

  1. ↑ a b Xenon difluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ BRAZZLE, J.D.; DOKMECI, J.R.; MASTRANGELO, C.H. Modeling and characterization of sacrificial polysilicon etching using vapor-phase xenon difluoride. 17th IEEE International Conference on Micro Electro Mechanical Systems (MEMS). Roč. 2004, s. 737–740. DOI 10.1109/MEMS.2004.1290690. 

Externí odkazy

Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle II.
Fluorid stříbrnatý (AgF2) • Fluorid americnatý (AmF2) • Fluorid argonatý (ArF2) • Fluorid barnatý (BaF2) • Fluorid berylnatý (BeF2) • Difluorkarben (CF2) • Fluorid vápenatý (CaF2) • Fluorid kademnatý (CdF2) • Fluorid kobaltnatý (CoF2) • Fluorid chromnatý (CrF2) • Fluorid měďnatý (CuF2) • Fluorid dysprosnatý (DyF2) • Fluorid europnatý (EuF2) • Fluorid železnatý (FeF2) • Fluorid gallnatý (GaF2) • Fluorid germanatý (GeF2) • Fluorid rtuťnatý (HgF2) • Fluorid iridnatý (IrF2) • Fluorid kryptonatý (KrF2) • Fluorid hořečnatý (MgF2) • Fluorid manganatý (MnF2) • Fluorid neodymnatý (NdF2) • Fluorid nikelnatý (NiF2) • Difluorid kyslíku (OF2) • Fluorid olovnatý (PbF2) • Fluorid palladnatý (PdF2) • Fluorid polonatý (PoF2) • Fluorid platnatý (PtF2) • Fluorid radnatý (RaF2) • Fluorid radonatý (RnF2) • Fluorid sirnatý (SF2) • Fluorid samarnatý (SmF2) • Fluorid cínatý (SnF2) • Fluorid strontnatý (SrF2) • Fluorid titanatý (TiF2) • Fluorid thulnatý (TmF2) • Fluorid vanadnatý (VF2) • Fluorid xenonatý (XeF2) • Fluorid ytterbnatý (YbF2) • Fluorid zinečnatý (ZnF2)
viz též Diborotetrafluorid (B2F4)