Hornomoravský úval

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Hornomoravský úval
Plané loučky

Nejvyšší bod	345 m n. m. (Jelení vrch)
Rozloha	1 315 km²
Střední výška	225,8 m n. m.

Nadřazená jednotka	Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední jednotky	Drahanská vrchovina, Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Úsovská vrchovina, Nízký Jeseník, Moravská brána, Pobeskydská pahorkatina, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Vizovická vrchovina, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Vyškovská brána
Podřazené jednotky	Holešovská plošina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Uničovská plošina

Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko

Povodí	Morava
Souřadnice	49°17′39″ s. š., 17°27′6″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIIIA-3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n. m.

Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.

Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu, kde je Napajedelskou branou propojen s úvalem Dolnomoravským. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.

Geomorfologická klasifikace:

Provincie: Západní Karpaty
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
  - Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
    - Celek: Hornomoravský úval
      - Podcelek: Holešovská plošina
      - Podcelek: Prostějovská pahorkatina
      - Podcelek: Středomoravská niva
      - Podcelek: Uničovská plošina

Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Je zemědělsky hojně využívanou oblastí. Součástí národopisné oblasti Haná.

Panorama

Panoráma Hornomoravského úvalu z Křížového vrchu

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hornomoravský úval na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.