Kombinatorická teorie her

Kombinatorická teorie her je matematická disciplína, která studuje určité přesně definované hry z kombinatorického hlediska, tj. zvažováním vlastností množin stavů, v rámci kterých se mezi takovými hrami přechází. Mezi další vlastnosti studovaných her patří úplná informace o pravidlech a stavu, či existence právě dvou soupeřících hráčů, kteří se střídají ve svých tazích.

Nejčastěji se pracuje s hrami matematickými jako je třeba Hackenbush či Nim. Známější hry, jako jsou Piškvorky, jsou pro analýzu příliš složité, ačkoliv bylo v nedávné době dosaženo úspěchů při rozebírání koncových pozic v Go.[1]

Reference

  1. Elwyn Berlekamp, David Wolfe: Mathematical Go: Chilling Gets the Last Point

Literatura

  • John Horton Conway: On Numbers and Games (1976)
  • E. Berlekamp, J. H. Conway, R. Guy: Winning Ways for your Mathematical Plays (1982)

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kombinatorická teorie her na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4164753-1