Kutina

Kutina
Poloha
Souřadnice	45°28′45″ s. š., 16°46′37″ v. d.
Nadmořská výška	149 m n. m.
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Kutina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	294,8 km²
Počet obyvatel	19 601 (2021)[1]
Hustota zalidnění	66,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.kutina.hr
PSČ	44320
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kutina je město v Chorvatsku. Žije zde 13 375 obyvatel, v celé opčině pak 22 760 obyvatel. V roce 1991 tvořili 1,15 % obyvatelstva (celkem 173 obyvatel) Češi, v roce 2011 v městě i v přilehlé opčině 314 Čechů, tedy 1,38 % obyvatelstva celé městské opčiny. Obcí protéká potok Kutinica. Sídlí zde regionální televizní stanice Nezavisna Televizija.

Přírodní poměry a poloha

Město leží přibližně uprostřed země na svazích pahorkatiny Moslavina v Sisacko-moslavinské župě.

Historie

První písemná zmínka o Kutině pochází z roku 1256 z dokumentu uherského krále Bély IV., opět byla připomínána roku 1334 v podobě Kotinna. V roce 1488 byla zmiňována v souvislosti s místním kostelem sv. Kateřiny. V roce 1789 začala ve městě působit historicky první škola (v současné době se zde nachází škol pět; prvního učitele získalo město již v 17. století).

Roku 1837 získala Kutina status města s tržním právem. Od roku 1850 působí v Kutině pošta. V roce 1886 město rozsáhleji poničil požár. Většina tehdejších domů byla ze dřeva a lehla popelem; zničena byla rovněž i kaple sv. Františka Xaverského. Roku 1895 sem bylo zavedeno telefonní spojení a o dva roky později také železnice. V roce 1901 vznikl první městský park. V téže době město zasáhl rozsáhlý požár. Po druhé světové válce bylo centrum města rozsáhle přestavěno do podoby panelového sídliště s bloky zasazenými v parku. Rozsáhlý byl areál společnosti Petrokemija, která byla klíčovým jugoslávským výrobcem minerálních hnojiv^[2] a pro řadu obyvatel země synonymem rozvoje i podoby města. Její areál se postupně rozvíjel na jihovýchodním okraji města, při hlavní železniční trati.

Kultura

Dominantou obce je Kostel Panny Marie sněžné. V budově bývalého Erdődyho paláce dnes sídlí regionální muzeum (chorvatsky Muzej Moslavine. Město má také vlastní knihovnu a čítárnu, dále Galerii při Muzeu Moslaviny a Dům kultury.

Počet historických budov je ve městě velmi nízký, a to vzhledem k požáru, který město postihl na počátku 20. století, stejně jako progresivní socialistické výstavbě, které musela řada starších budov ustoupit z cesty.

Doprava

Ve městě se nachází železniční stanice železniční trati Bělehrad–Záhřeb. Díky ní jsou umístěny menší průmyslové podniky právě v jižní a východní části Kutiny, kde se nacházejí vlečky napojené na trať. Dále na jih potom vede dálnice do Záhřebu a Slavonie.

Známé osobnosti

• Branimir Budetić, paraolympionik
• Dubravka Ugrešić, překladatelka
• Ivan Milat, akademický malíř
• Igor Tomašić, fotbalista
• Gustav Baron, rektor Záhřebské univerzity v 19. století

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kutina na Wikimedia Commons
• Stránka města
• Muzeum župy Moslavina

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.