Miloš Jiránek

Miloš Jiránek
Narození19. listopadu 1875
Lužec nad Vltavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. listopadu 1911 (ve věku 35 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtímeningitida
Povolánípřekladatel, malíř, spisovatel, grafik, básník a redaktor
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Jiránek (19. listopadu 1875 Lužec nad Vltavou[1]2. listopadu 1911 Praha[2]) byl český malíř, výtvarný kritik, literát a překladatel. Používal i pseudonym Václav Zedník. V malířském díle byl ovlivněn impresionismem.

Život

Otec byl protestantský statkář a mlynář a matka pocházela z bohatého selského rodu Kratochvílů. Při studiích na akademickém gymnáziu v Praze bydlel v rodině Jaroslava Vrchlického, kde jeho osobnost formovala také knihovna. Zvládal skvěle cizí jazyky a mnohé knihy četl v originále. Od roku 1894 studoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity a od roku 1895 na pražské Akademii výtvarných umění (1895–1899), nejdříve u Maxmiliána Pirnera a po roce přešel do ateliéru Vojtěcha Hynaise.

Roku 1897 vstoupil do SVU Mánes. Od roku 1899 přispíval do Volných směrů. V únoru 1900 cestoval do Mnichova, dále do Benátek a Terstu, na podzim odjel s přítelem Arnoštem Hofbauerem na Světovou výstavu do Paříže. Potkal se zde se sochařem Augustem Rodinem. Nemalou měrou se podílel na zrealizování výstav géniů tehdejšího moderního umění Augusta Rodina v roce 1902 a Edvarda Muncha v roce 1905 v Praze. Od roku 1903 zajížděl po tři roky na Slovensko, kde se pokusil o realizaci zbojnického cyklu. Pro Jiránkovu tvorbu po roce 1905 bylo důležité seznámení s Antonínou Zedníkovou, která se stala umělcovou manželkou. Jeden čas bydlel na Hradčanech v Lumbeho vile, odkud pak také maloval netradiční pohledy na blízký Pražský hrad. Mezi nejslavnější obrazy se řadí "Sprchy v pražském Sokole" (1901–1903) a "Pískaři" (1910). V roce 1910 se v Topičově salonu konala Jiránkova první samostatná výstava. Roku 1911 se mu narodila dcera Milada. Na sklonku podzimu 1910 se nervově zhroutil a zemřel na tuberkulózní zánět mozkových blan 2. listopadu 1911 v Praze v 35 letech. Byl pochován na Olšanských hřbitovech (I. obecný hřbitov, 1. oddělení, hrob 85).

Citát

„My malíři říkáme, že je vynikající spisovatel, spisovatelé obdivují ho jako malíře.“ Tento vtip patřil k osudu Miloše Jiránka, jenž nespokojoval se úprkovskou vervou a barevnou zvučností při malbě lidu, chtěl dobrat se významu a smyslu jevů. – Václav Vilém Štech[3]

Díla online

  • JIRÁNEK, Miloš. Josef Manes. Praha: Spolek výtvarných umělců Mánes, 1909. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-28. Ilustrovaný životopis českého malíře a ilustrátora, významného představitele romantismu považovaného za zakládající osobnost českého výtvarnictví a největšího mistra české malby a krajinářství.. 

Galerie

  • August Švagrovský
    August Švagrovský
  • Studie II. (1910)
    Studie II. (1910)
  • Bílá studie 1910
    Bílá studie 1910
  • Náměstí v Týnci nad Labem (1909)
    Náměstí v Týnci nad Labem (1909)
  • Pískaři (1910)
    Pískaři (1910)
  • Návštěva (1905)
    Návštěva (1905)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu evangelické farnosti Ledčice
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta, sign. EVK Z4, s. 92
  3. ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle. Praha: Československý spisovatel, 1969. S. 109. 

Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce.. Svazek 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
  • ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle. Praha: Československý spisovatel, 1969. S. 54, 71, 91, 109, 110, 113, 123, 132, 172, 203, 207, 225–6, 232–4, 239. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech