Odmocnina

Graf kvadratické funkce (červeně) a k ní inverzní funkce druhá odmocnina (modře)

Odmocňování v matematice je částečně inverzní operací k umocňování, odmocnina je výsledkem této operace. Částečně proto, že definiční obory těchto dvou operací nejsou obecně vždy shodné. Je-li definováno umocňování nějakých matematických objektů (čísel, matic, funkcí…), pak n-tá odmocnina z objektu a, označovaná jako a n {\displaystyle {\sqrt[{n}]{a}}} , je definována jako objekt b, pro který platí b n = a {\displaystyle b^{n}=a} . Číslo n se přitom nazývá odmocnitel a číslo a odmocněnec. Speciálním případem je druhá odmocnina, která se často označuje jen jako odmocnina a značí a . {\displaystyle {\sqrt {a}}.}

Odmocnina nemusí vždy v daném číselném oboru existovat (neexistují např. druhé odmocniny záporných čísel v oboru reálných čísel), anebo může naopak existovat více různých odmocnin.

Odmocnina z reálného čísla

V oboru reálných čísel je n-tá odmocnina z reálného čísla definována následovně:

Pro libovolné nN definujeme n odmocninu z nezáporného reálného čísla a jako nezáporné reálné číslo b, pro které platí b n = a {\displaystyle b^{n}=a} . Značíme b = a n {\displaystyle b={\sqrt[{n}]{a}}} .

Pro n = 2 definice druhé odmocniny z reálného čísla zní takto:

Druhá odmocnina z nezáporného reálného čísla a je nezáporné reálné číslo b, pro které platí, že b b = a {\displaystyle b\cdot b=a} . Značíme b = a {\displaystyle b={\sqrt {a}}} .

Přestože platí například 2 2 = 4 {\displaystyle 2\cdot 2=4} a současně také ( 2 ) ( 2 ) = 4 {\displaystyle (-2)\cdot (-2)=4} , druhá odmocnina z čísla 4 je podle definice vždy nezáporné číslo, proto 4 = 2 {\displaystyle {\sqrt {4}}=2} .

Je nutné rozlišovat mezi hodnotou odmocniny a kořeny řešení rovnice, například x 2 4 = 0 {\displaystyle x^{2}-4=0} . V oboru reálných čísel má tato rovnice dvě různá řešení, dva různé kořeny: x 1 = 2 {\displaystyle x_{1}=2} a x 2 = 2 {\displaystyle x_{2}=-2} .

Odmocnina z nezáporného čísla

Pokud a, b jsou nezáporná čísla, tedy včetně nuly, m, n jsou přirozená čísla a k je číslo celé, pak pro n odmocninu platí tyto vzorce:

0 n = 0 {\displaystyle {\sqrt[{n}]{0}}=0}
1 n = 1 {\displaystyle {\sqrt[{n}]{1}}=1}
a 1 = a {\displaystyle {\sqrt[{1}]{a}}=a}
a b n = a n b n a 0 , b 0 {\displaystyle {\sqrt[{n}]{ab}}={\sqrt[{n}]{a}}{\sqrt[{n}]{b}}\qquad a\geq 0,b\geq 0}
a b n = a n b n a 0 , b > 0 {\displaystyle {\sqrt[{n}]{\frac {a}{b}}}={\frac {\sqrt[{n}]{a}}{\sqrt[{n}]{b}}}\qquad a\geq 0,b>0}
a n m = a m n {\displaystyle {\sqrt[{m}]{\sqrt[{n}]{a}}}={\sqrt[{mn}]{a}}}
( a m ) a n = a ( m + n ) m n {\displaystyle ({\sqrt[{m}]{a}}){\sqrt[{n}]{a}}={\sqrt[{mn}]{a^{(m+n)}}}}
a k n = ( a n ) k = ( a 1 n ) k = a k n a > 0 {\displaystyle {\sqrt[{n}]{a^{k}}}=\left({\sqrt[{n}]{a}}\right)^{k}=\left(a^{\frac {1}{n}}\right)^{k}=a^{\frac {k}{n}}\qquad a>0}

Odmocnina ze záporného čísla

Pokud a je nezáporné číslo, m je přirozené číslo nebo nula a n je ve tvaru n = 2 m + 1 {\displaystyle n=2m+1} (tedy je to liché číslo), pak platí:

a n = a n {\displaystyle {\sqrt[{n}]{-a}}=-{\sqrt[{n}]{a}}}

Početní operace s mocninami a odmocninami reálného čísla

N odmocninu z nezáporného čísla a můžeme upravit na mocninu tohoto čísla takto:

a n = a 1 n {\displaystyle {\sqrt[{n}]{a}}=a^{\frac {1}{n}}}

Pak lze s těmito mocninami počítat stejně, jako s mocninou a n {\displaystyle a^{n}} . A platí tyto vztahy:

a m a n = a m + n {\displaystyle a^{m}a^{n}=a^{m+n}\,}
( a b ) m = a m b m b > 0 {\displaystyle \left({\frac {a}{b}}\right)^{m}={\frac {a^{m}}{b^{m}}}\qquad b>0}
( a m ) n = a m n {\displaystyle (a^{m})^{n}=a^{mn}\,}

Příklady použití:

a 5 3 a 4 5 = a 5 3 a 4 5 = a 25 + 12 15 = a 37 15 {\displaystyle {\sqrt[{3}]{a^{5}}}{\sqrt[{5}]{a^{4}}}=a^{\frac {5}{3}}a^{\frac {4}{5}}=a^{\frac {25+12}{15}}=a^{\frac {37}{15}}}
a a 4 = a 1 2 a 1 4 = a 2 1 4 = a 1 4 {\displaystyle {\frac {\sqrt {a}}{\sqrt[{4}]{a}}}=a^{\frac {1}{2}}a^{\frac {-1}{4}}=a^{\frac {2-1}{4}}=a^{\frac {1}{4}}}

Odmocnina z komplexního čísla

Pro výpočet n-té odmocniny je vhodné vyjádřit odmocňované komplexní číslo z v goniometrickém tvaru jako z = | z | ( cos ϕ + i sin ϕ ) {\displaystyle z=|z|(\cos \phi +i\sin \phi )} , případně v exponenciálním tvaru jako z = | z | e i ϕ {\displaystyle z=|z|e^{i\phi }} .

Potom hledaná odmocnina je

z n = | z | n e i ( ϕ + 2 k π ) / n = | z | n ( cos ϕ + 2 k π n + i sin ϕ + 2 k π n ) {\displaystyle {\sqrt[{n}]{z}}={\sqrt[{n}]{|z|}}e^{i(\phi +2k\pi )/n}={\sqrt[{n}]{|z|}}{\Bigl (}\cos {\frac {\phi +2k\pi }{n}}+i\sin {\frac {\phi +2k\pi }{n}}{\Bigr )}} ,

kde k je libovolné celé číslo.

Různých n-tých odmocnin z libovolného nenulového čísla je v komplexním oboru právě n. Druhé odmocniny z komplexních čísel jejichž reálná část je kladná a imaginární část je nulová, jsou v komplexním oboru vždy dvě komplexní čísla jejichž reálné části jsou opačná reálná čísla a imaginární části jsou nulové. Druhé odmocniny z komplexních čísel se zápornou reálnou částí a imaginární částí nulovou jsou vždy dvě ryze imaginární čísla, jež se liší znaménkem, např. komplexní druhé odmocniny čísla -1 jsou imaginární jednotka i a číslo -i.

Symbol pro odmocninu

Vysvětlení původu znaku pro odmocninu ( {\displaystyle {\sqrt {\,\,}}} ) je do značné míry spekulativní. Někteří historici matematiky se domnívají, že symbol poprvé použili Arabové. První známé použití je totiž u Abú al-Hasan Alí ibn Muhammad al-Qalasádího (1421–1486) a domněnkou je, že byl tento znak převzat z arabského písmene ج, což je první písmeno ve slově džidhr, které v arabštině znamená kořen (např. kořen řešení kvadratické rovnice)[1]

Ale mnozí, včetně matematika Leonharda Eulera,[2] se domnívají, že znak pochází z písmene r, prvního písmene latinského slova radix, které také znamená kořen.

Symbol byl poprvé použit v tisku (bez horní vodorovné čáry nad odmocňovanými čísly) v roce 1525 v díle Die Coss od německého matematika Christoffera Rudolffa.[3]

Související články

Reference

  1. Juškevič A. P.: Dějiny matematiky ve středověku, Academia, Praha 1977, str. 266 - 267.
  2. Leonhard Euler (1755). Institutiones calculi differentialis (in Latin).
  3. Juškevič A. P.: Dějiny matematiky ve středověku, Academia, Praha 1977, str. 409.

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo odmocnina ve Wikislovníku
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4258245-3