Reca

Reca
Kostel Reformované církve
Kostel Reformované církve
Poloha
Souřadnice48°13′55″ s. š., 17°26′51″ v. d.
Nadmořská výška124 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBratislavský
OkresSenec
Tradiční regionBratislavský
Reca
Reca
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,9 km²
Počet obyvatel1 656 (2021)[1]
Hustota zalidnění166,9 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaZoltán Metzner
Vznik1256 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.obec-reca.sk
Telefonní předvolba02
PSČ925 26
Označení vozidel (do r. 2022)SC
NUTS503983
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reca je obec na Slovensku v okrese Senec. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. V obci je zastávka na železniční trati Bratislava–Štúrovo. Nachází se zde kostel reformované církve.[2]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256 v predikátu Petrus de Rethe, poté v roce 1310 jako terra Rethe a byla zpočátku královským majetkem hradu Pressburg (nyní Bratislava). Zemědělskou obec ve 13. a 14. století vlastnili místní šlechtici, později jiní šlechtici.

V 17. století došlo k přílivu exulantů z Moravy, kteří přišli do Uherského království po bitvě na Bílé hoře, aby zde mohli svobodně vyznávat svou víru. Už na konci 20. let si Moravané postavili v zahradě nenápadnou modlitebnu, na jejíž zeď namalovali utrakvistický kalich. Tuto „husitskou“ modlitebnu používali i maďarští reformovaní. V roce 1701 byl v obci postaven kostel, kromě maďarských bohoslužeb v něm probíhaly i bohoslužby české. Vyhrazeným prvním lavicích vlevo od kazatelny se říkalo husitské lavice.[3] Maďarskému reformovanému sboru (původně byl český a bratrský[4]) byl po roce 1681 povolen artikulární kostel, proto sem docházeli i exulanti ze zakázaných bratrských sborů v Senici a Púchově. Maďarský sbor poskytoval rovněž ochranu i moravským návštěvníkům bohoslužeb, ti byli převážně z Nosislavska a Kloboucka.[3] V květnu 1781 zahájili jihomoravští evangelíci (obdobně jako obyvatelé Valašska) akce pasivního odporu, kdy se veřejně prohlásili za evangelíky a v době nejnáročnějších zemědělských prací (např. červen 1781) podnikali hromadné poutě do zdejšího artikulárního kostela. V jihovýchodních Čechách a na jihozápadní Moravě měla být existence později vydaného tolerančního patentu utajena, avšak příslušníci skryté církve si jej na konci roku 1781 obstarali zde, v Reci, a cestou zpátky jej rozšířili (k nelibosti rakouských úředníků) do mnoha míst.[5]

V obci se natrvalo usadilo asi 30 rodin vyhnanců.[6]

Do roku 1918 byla obec součástí Uherska. Kvůli první vídeňské arbitráži byla v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.

Osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reca na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. ↑ Reca - Kalvínsky kostol - www.pamiatkynaslovensku.sk - (reca-kalvinsky-kostol). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-12-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. 143 pages s. ISBN 80-7017-022-0, ISBN 978-80-7017-022-9. OCLC 67292942 S. 125–126. 
  4. ↑ NĚMECKÝ, Miroslav. Vznik českých tolerančních církví [online]. Evangelická teologická fakulty UK, obor Studie teologických tradic [cit. 2022-12-21]. S. 13. Dostupné online. 
  5. ↑ MELMUKOVÁ, Eva. Patent zvaný toleranční. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 238 pages, 8 unnumbered pages of plates s. ISBN 80-204-0741-3, ISBN 978-80-204-0741-2. OCLC 42020288 S. 95, 104–105. 
  6. ↑ História - Oficiálna stránky obce Reca. www.obec-reca.sk [online]. [cit. 2022-09-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech