Rozmarné léto
Tento článek je o knize. O filmu pojednává článek Rozmarné léto (film).
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
| Rozmarné léto | |
|---|---|
 Obálka prvního vydání novely z roku 1926 | |
| Autor | Vladislav Vančura |
| Původní název | Rozmarné léto |
| Země | Československo |
| Jazyk | čeština |
| Datum vydání | 1926 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozmarné léto je humoristická novela českého spisovatele Vladislava Vančury z roku 1926.
Postavy
- Antonín Důra, majitel říčních lázní
- Roch, kanovník
- Hugo, major ve výslužbě
- Arnoštek, potulný kouzelník
- Anna, pomocnice Arnoštka
- Kateřina, manželka Antonína
Děj
Celá novela se odehrává v Krokových Varech na řece Orši během tří dnů chladného června.
Děj začíná v Antonínových lázních, kdy během rozpravy tří přátel (Antonína, kanovníka a majora) se objeví potulný kouzelník Arnoštek, který je s předvedením několika triků pozve na večerní představení. Kateřina, Antonínova manželka, je Arnoštkem hned očarována.
Na představení tři přátelé poznají Arnoštkovu krásnou pomocnici Annu. Po představení pozve Antonín Annu na schůzku na plovárnu. Jsou však přistiženi Kateřinou. Ta se na protest nastěhuje Arnoštkovi do maringotky.
Druhý den se o Annu uchází kanovník, ale v nenadálé bitce s pijáky vracejícími se z hostince málem přijde o ucho, které mu Antonín sešije.
Třetí den se Arnoštek při představení pádem z lana zraní a Anna musí dokončit představení místo něj. Toho využije major a vyláká po představení Annu ven. Přistihne je však Arnoštek a majora zmlátí holí.
Ráno tři přátelé a Kateřina pozorují z plovárny odjezd maringotky s Arnoštkem a Annou zase jinam. Jejich životy se vracejí k normálu.
Styl
Kniha je psaná v češtině ovlivněné barokní podobou tohoto jazyka. Je zde například použito mnoho přechodníků, které se v moderní češtině skoro nevyskytují, či je použito neobvyklého slovosledu. Zvláštní je též, že v této knize je velmi mnoho přímé řeči; více než polovina textu.
Kniha obsahuje i krátká vyprávění, kterými autor účelně prokládá text. V kontextu s hlavní linií je pojí naučná povaha. Objevují se tedy po určitých prohřešcích hlavních postav.
| „ | „Tento způsob léta“, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá se mi poněkud nešťastným.“ | “ |
Filmová adaptace
V roce 1967 natočil stejnojmenný film režisér Jiří Menzel.
Rozhlasové adaptace
- 1962 – dramatizace a dramaturgie Karel Tachovský, hudba: Jiří Berkovec, režie: Josef Melč, Československý rozhlas, Plzeň
- 1972 – dramatizace a režie: Jiří Menzel, hrají: Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Josef Kemr, Miroslav Masopust, Bohumila Myslíková a Jana Preissová.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Vladislav Vančura: Rozmarné léto na stránkách Českého rozhlasu
Externí odkazy
Dílo Rozmarné léto ve Wikizdrojích- Digitalizovaná vydání díla Rozmarné léto v Národní digitální knihovně.
- Text knihy na projektu Wikilivres
- Alena Macurová: K výstavbě a funkci postav ve Vančurově Rozmarném létu
- Alena Macurová: Neverbální komunikace v Rozmarném létu Vladislava Vančury
- Audio kniha na YouTube: Rozmarné léto (celá kniha)
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Portály: Literatura
