Saab 37 Viggen

AJ/JA 37 Viggen
Určenívíceúčelový bojový letoun
VýrobceSaab
Šéfkonstruktéring. Erik Bratt
První let8. února 1967
Zařazeno21. června 1971
Vyřazeno25. listopadu 2005
UživatelŠvédské letectvo
Výroba1970-1990
Vyrobeno kusů329 + 7 prototypů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SAAB 37 Viggen („Blesk“) byl švédský jednomístný jednomotorový víceúčelový bojový letoun schopný operovat z nouzových ploch. Vyvinut byl společností Saab, určený k provádění bitevních, stíhacích a průzkumných úkolů. Mezi požadavky na letoun byla schopnost operovat z nouzových letištních ploch (například rovné úseky dálnic); ke zkrácení dojezdu při přistání Viggen využíval reverzaci tahu motoru. Viggen byl vybaven sklápěcí svislou ocasní plochou pro snížení výšky při ukrytí v síti švédských podzemních hangárů.[1] Ve své době patřil mezi nejpokročilejší evropské bojové letouny.

Vývoj

Kokpit letounu AJSF 37 Viggen
Verze Sk  37E Stör-Viggen
AJ 37 Viggen vystavený v muzeu v Linköpingu
Saab AJSF 37 Viggen (37957) jednotky 1. Division 21. Flygflottilj, Letecké muzeum Kbely

V roce 1961 vypsal švédský letecký úřad specifikace na letoun nazvaný „standardizovaná létající platforma“. Nový stroj měl po nevelkých úpravách ve výrobě splňovat s jediným drakem a motorem požadavky na bitevní lety v přízemních výškách, přepadové stíhání, průzkum a ve dvoumístné verzi cvičné lety.

Úkol byl svěřen společnosti Svenska Aeroplanaktiebolaget (SAAB) v Linköpingu a jeho šéfkonstruktéru ing. Eriku Brattovi. Základní návrh byl hotov v únoru 1962, když předtím letecký úřad rozhodl o pohonné jednotce. Tou se měl stát licenčně vyráběný motor Pratt & Whitney JT8D-22, který měla po úpravě vyrábět firma Svenska Flygmotor AB (později Volvo Flygmotor a Volvo Aero) pod označením RM8.

Na podzim 1963 SAAB švédským státním orgánům přednesl detailní rozpočet na vývoj Viggenu a v září 1964 byla zahájena výroba sedmi prototypů.

První ze sedmi jednomístných prototypů Saab 37-1 Viggen zalétal pilot Erik Dahlström 8. února 1967. Osmý prototyp byl dvoumístný. Požadovaná schopnost vzletu a přistání na krátkých úsecích dálnic byla vyřešena kombinací trojúhelníkových příďových kachních ploch s ofukovanými vztlakovými klapkami a trojúhelníkovým křídlem. Tato konfigurace společně s motorem o tahu 125,04 kN s přídavným spalováním, účinným obracečem tahu a antiblokačním brzdovým systémem umožnila splnění požadavku.

V dubnu 1967 švédský parlament schválil rozpočet na výrobu 83 Viggenů v bitevní verzi AJ 37 a sedmnácti dvoumístných cvičných Sk 37 (sériová čísla 37801-37817) bez radiolokátoru. Sériová výroba byla zahájena verzí AJ 37 (první vzlet 23. ledna 1971), kterou následovaly cvičné Sk 37, v roce 1973 osmadvacet fotoprůzkumných SF 37 (37950-37977) a 28 námořních hlídkových a průzkumných SH 37.

Fotoprůzkumná modifikace SF 37 byla navržena jako náhrada S-35E Draken. Místo radiolokátoru měla ve speciálně tvarované přídi šest kamer, zatímco SH 37 byla vybavena výkonným radiolokátorem PS-371/A. Prototyp SF 37 vzlétl 21. května 1973. V letech 1979 až 1990 obdrželo švédské letectvo 149 stíhacích letounů druhé generace JA 37. Od roku 1993 do roku 1997 Saab přestavěl 48 exemplářů AJ 37, 25 kusů SF 37 a 25 letounů SH 37 na variantu AJS 37, schopnou zajišťovat současně bitevní, stíhací a průzkumné úkoly.

Další modernizací se stala varianta JA 37 označená Mod D. Nesla modernizovaný radar Ericsson PS-46/A, nový systém zbraňových závěsníků a počítač pro systém ovládání podvěsů, což umožňovalo použití řízených střel AIM-120 AMRAAM. První z těchto modifikovaných strojů se vrátil do provozu v roce 1998.

Poslední verzí byl Saab Sk 37E Stör-Viggen určený pro elektronický boj a výcvik budoucích pilotů Viggenu, který vznikl přestavbou deseti letounů Sk 37 v období 1998 až 2000. Výbava zahrnovala mj. aktivní rušící kontejnery U95, U22/A a kontejner KB s výmetnicemi protiradiolokačních infračervených klamných cílů.

V listopadu 2005 byly Viggeny operačních jednotek švédského letectva, jeho jediného uživatele, plně nahrazeny novými stroji Saab JAS-39 Gripen.

Specifikace (Saab JA 37 Viggen Mod D)

Nákres
Nákres

Hlavní technické údaje

  • Osádka: 1
  • Délka: 16,4 m
  • Rozpětí: 10,6 m
  • Výška: 5,9 m
  • Nosná plocha:46,0 m²
  • Hmotnost (prázdný):9 500 kg
  • Hmotnost (naložen): 15 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost:17 000 kg
  • Pohonná jednotka : dvouproudový motor Volvo Flygmotor RM8B o tahu 125,04 kN s přídavným spalováním

Výkony

  • Maximální rychlost: 2126 km/hod ve výšce 10 975 m
  • Akční rádius (hi-lo-hi): více než 1000 km
  • Dolet: 2 000 km
  • Dostup: 18 000 m
  • Počáteční stoupavost: 203 m/s

Výzbroj

Odkazy

Reference

  1. PALBA.CZ [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné online (čeština): http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=190&t=7379
    1. PALBA.CZ [online]. [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (čeština) 

    Literatura

    • DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. Praha: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ s. r. o., 2002. 193 s. ISBN 80-7181-701-5. S. 140. 
    • JACKSON, Robert. Moderní vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80-7360-190-7. S. 78–81. 
    • NICCOLI, Riccardo. Letadla, Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Knižní klub, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-X. Kapitola Saab 37 Viggen, s. 187. 
    • GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufláže/Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2001. ISBN 80-7237-438-9. S. 193. 
    • DONALD, David. Vojenské proudové letouny. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co., 1998. ISBN 80-7237-135-5. 
    • NĚMEČEK, Václav. SAAB 37 Viggen. Letectví a kosmonautika. 1968, roč. XLIV., čís. 5, s. 35 a 36. 
    • KHOL, Miroslav. Saab SF/AJSF 37 Viggen. Letectví a kosmonautika. Červen 2005, roč. 2005, čís. 6, s. 30 až 33. 

    Externí odkazy

    • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Saab 37 Viggen na Wikimedia Commons
    • Kamufláže letounu SAAB 37 Viggen Archivováno 11. 6. 2016 na Wayback Machine.
    • Fotogalerie letounu SAAB 37 Viggen
    Letadla SAAB/Saab
    Vojenská letadla
    Civilní letadla
  2. 90
  3. 91
  4. 107
  5. 340
  6. 2000
  7. MFI-15
  8. Jména letadel
  9. Argus
  10. Draken
  11. GlobalEye
  12. Gripen
  13. Gripen NG
  14. Lansen
  15. Safari
  16. Safir
  17. Scandia
  18. Skeldar
  19. Tunnan
  20. Viggen
  21. Švédsko Letadla Švédského letectva po roce 1945
    Stíhací a víceúčelové bojové letouny
    A/J 21A/J 21R • J 22 • J/S 26A/J 28A/J/S 29J 30J/S 31A/J/S 32J 33J 34J/S 35 • AJ/AJS/JA/SF 37 • JAS 39
    Pozorovací a průzkumné letouny
    S 14 • Fpl 51* • Fpl 53* • Fpl 54* • Fpl 61* • SH 89 • S 100 • S 102
    Dopravní a transportní letouny
    Tp 24Tp 45Tp 46Tp 47Tp 52‡ • Tp 53 • Tp 54 • Tp 55 • Tp 78Tp 79Tp 80Tp 81 • Tp 82‡ • Tp 83 • Tp 84Tp 85‡ • Tp 86 • Tp 87 • Tp 88 • Tp 89Tp 91Tp 100Tp 101Tp 102 • Tp 103
    Vrtulníky
    Hkp 1 • Hkp 2 • Hkp 3A*/B/C†Hkp 4A/B†/C†/D†Hkp 5A*/B • Hkp 6A*/B†/CHkp 9A*/BHkp 10Hkp 11Hkp 14Hkp 15Hkp 16
    Cvičná letadla
    Sk 15Sk 16Sk 25Sk 28 • Sk 40 • Sk 50Sk 60 • Sk 61
    Bezpilotní letadla
    UAV 01 • UAV 02UAV 03UAV 04UAV 05A/UAV 05B
    Experimentální letadla a prototypy
    Poznámky: * – typ sloužil u jednotek armádního letectva. † – typ sloužil u námořního letectva. ‡ – krycí označení letounu elektronického průzkumu
    Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • GND: 7626943-7
    • LCCN: sh85143319
    • NLI: 987007538899205171