Vladimir Parfenovič

Vladimir Parfenovič
Narození2. prosince 1958 (65 let)
Minsk
Alma materBěloruská státní univerzita fyzické kultury
Povolánípolitik, kajakář a kanoista
OceněníŘád rudého praporu práce
Řád přátelství mezi národy
zasloužilý mistr sportu SSSR
Funkcemember of the House of Representatives of Belarus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Kanoistika na LOH
zlato 1980 Moskva K1 500 m
zlato 1980 Moskva K2 500 m
zlato 1980 Moskva K2 1000 m
Mistrovství světa v rychlostní kanoistice
zlato 1979 Duisburg K1 500 m
zlato 1981 Nottingham K1 500 m
zlato 1982 Bělehrad K1 500 m
zlato 1983 Tampere K1 500 m

Vladimir Parfenovič (bělorusky Уладзімір Парфяновіч; * 2. prosince 1958 Minsk) je bývalý běloruský rychlostní kanoista (kajakář), který reprezentoval Sovětský svaz. Proslul především jako sprinter. Na olympijských hrách v Moskvě roku 1980 získal tři zlaté olympijské medaile, jednu individuální, v závodu na 500 metrů, a dvě ve dvojici se Sergejem Čuchrajem, v závodech na 500 a 1000 metrů.[1] Je též devítinásobným mistrem světa.[2] V letech 1995–2007 byl prezidentem Běloruské kanoistické federace. V roce 2000 vstoupil do politiky a stal se členem parlamentu, připojil se ke klubu Respublika, který se vymezoval vůči vládě Alexandra Lukašenka. V roce 2004 proslul protestní hladovkou, k níž se spolu se dvěma svými kolegy uchýlil poté, co předseda parlamentu nezahájil rozpravu a neumožnil hlasování o jejich návrhu na změnu volebních pravidel. Hladovku ukončil po osmnácti dnech, poté co o jejich návrhu bylo hlasováno a byl odmítnut. V roce 2013 se vrátil ke kanoistice a stal se hlavním trenérem ruské reprezentace.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Parfenovich na anglické Wikipedii.

  1. Vladimir PARFENOVICH - Olympic Canoe Sprint | USSR. International Olympic Committee [online]. 2016-06-15 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Vladimir Parfenovich Bio, Stats, and Results | Olympics at Sports-Reference.com. web.archive.org [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-17. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Parfenovič na Wikimedia Commons
  • Vladimir Parfenovič v databázi Olympedia (anglicky)
Olympijští vítězové v kanoisticeK1 500 m
Disciplína již není v programu olympijských her.
Olympijští vítězové v kanoisticeK2 500 m
Disciplína již není v programu olympijských her.
Olympijští vítězové v kanoisticeK2 1 000 m
  • 1936  Adolf Kainz • Alfons Dorfner (AUT)
  • 1948  Hans Berglund • Lennart Klingström (SWE)
  • 1952  Kurt Wires • Yrjö Hietanen (FIN)
  • 1956  Michel Scheuer • Meinrad Miltenberger (EUA)
  • 1960  Gert Fredriksson • Sven-Olov Sjödelius (SWE)
  • 1964  Sven-Olov Sjödelius • Gunnar Utterberg (SWE)
  • 1968  Alexandr Šaparenko • Vladimir Morozov (URS)
  • 1972  Nikolaj Gorbačov • Viktor Kratasjuk (URS)
  • 1976  Serhij Nahornyj • Vladimir Romanovskij (URS)
  • 1980  Vladimir Parfenovič • Serhij Čuchraj (URS)
  • 1984  Hugh Fisher • Alwyn Morris (CAN)
  • 1988  Greg Barton • Norman Bellingham (USA)
  • 1992  Kay Bluhm • Torsten Gutsche (GER)
  • 1996  Daniele Scarpa • Antonio Rossi (ITA)
  • 2000  Antonio Rossi • Beniamino Bonomi (ITA)
  • 2004  Markus Oscarsson • Henrik Nilsson (SWE)
  • 2008  Martin Hollstein • Andreas Ihle (GER)
  • 2012  Rudolf Dombi • Roland Kökény (HUN)
  • 2016  Max Rendschmidt • Marcus Gross (GER)
  • 2020  Jean van der Westhuyzen • Thomas Green (AUS)
Mistři světa v rychlostní kanoistice - K1 500 m
  • 1948 Švédsko Gert Fredriksson  (SWE)
  • 1950 Dánsko Johan Kobberup  (DEN)
  • 1954 Švédsko Gert Fredriksson  (SWE)
  • 1958 Polsko Stefan Kapłaniak  (POL)
  • 1963 Rumunsko Aurel Vernescu  (ROU)
  • 1966 Rumunsko Aurel Vernescu  (ROU)
  • 1970 Sovětský svaz Anatoliy Tischenko  (URS)
  • 1971 Sovětský svaz Nikolay Gogol  (URS)
  • 1973 Maďarsko Géza Csapó  (HUN)
  • 1974 Rumunsko Vasile Dîba  (ROU)
  • 1975 Maďarsko Géza Csapó  (HUN)
  • 1977 Rumunsko Vasile Dîba  (ROU)
  • 1978 Rumunsko Vasile Dîba  (ROU)
  • 1979 Sovětský svaz Vladimir Parfenovič  (URS)
  • 1981 Sovětský svaz Vladimir Parfenovič  (URS)
  • 1982 Sovětský svaz Vladimir Parfenovič  (URS)
  • 1983 Sovětský svaz Vladimir Parfenovič  (URS)
  • 1985 Východní Německo Andreas Stähle  (GDR)
  • 1986 Spojené království Jeremy West  (GBR)
  • 1987 Nový Zéland Paul MacDonald  (NZL)
  • 1989 Austrálie Martin Hunter  (AUS)
  • 1990 Sovětský svaz Sergey Kaleshink  (URS)
  • 1991 Kanada Renn Crichlow  (CAN)
  • 1993 Finsko Mikko Kolehmainen  (FIN)
  • 1994 Maďarsko Zsombor Borhi  (HUN)
  • 1995 Polsko Piotr Markiewicz  (POL)
  • 1997 Maďarsko Botond Storcz  (HUN)
  • 1998 Maďarsko Ákos Vereckei  (HUN)
  • 1999 Maďarsko Ákos Vereckei  (HUN)
  • 2001 Maďarsko Ákos Vereckei  (HUN)
  • 2002 Austrálie Nathan Baggaley  (AUS)
  • 2003 Austrálie Nathan Baggaley  (AUS)
  • 2005 Austrálie Nathan Baggaley  (AUS)
  • 2006 Polsko Marek Twardowski  (POL)
  • 2007 Kanada Adam van Koeverden  (CAN)
  • 2009 Německo Ronald Rauhe  (GER)
  • 2010 Švédsko Anders Gustafsson  (SWE)
  • 2011 Polsko Marek Twardowski  (POL)
  • 2013 Německo Tom Liebscher  (GER)
  • 2014 Dánsko René Holten Poulsen  (DEN)
  • 2015 Dánsko René Holten Poulsen  (DEN)
  • 2017 Česko Josef Dostál  (CZE)
  • 2018 Česko Josef Dostál  (CZE)
  • 2019 Německo Tom Liebscher  (GER)
  • 2021 Bělorusko Mikita Borykau  (BLR)
  • 2022 Česko Josef Dostál (CZE)
  • 2023 Maďarsko Bálint Kopasz (HUN)