Kógjoku

Kógjoku
Narození	594
Úmrtí	24. srpna 661
Potomci	Tendži, Hashihito, Temmu a Q85272149
Otec	Chinu
Matka	Princess Kibitsu-Hime
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kógjoku (japonsky 皇極天皇, Kógjoku-tennó neboli císařovna Kógjoku, 594–661), v druhém období své vlády známá jako císařovna Saimei (斉明天皇, Saimei-tennó) byla třicátým pátým a třicátým sedmým^[1] císařem Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.^[2][3]

Císařovna Kógjoku vládla v období od roku 642 do roku 645. Jako císařovna Saimei pak ještě v létech 655–661. Historicky seřazeno:

• 642: nastoupila na Chryzantémový trůn jako Kógjoku-tennó.
• 645: nejprve odstoupila z trůnu v souvislosti se zavražděním politika Sogy no Iruky (incident Isši) a poté abdikovala ve prospěch svého bratra Karua, který se stal císařem Kótoku.
• 654: Kótoku zemřel a místo na trůně se uprázdnilo.
• 655: Kógjoku opětovně usedla na trůn, tentokrát jako císařovna Saimei (Saimei-tennó).
• 661: Saimei vládla až do své smrti. Na uprázdněný trůn po ní nastoupil císař Tendži.

V japonských dějinách byla Kógjoku/Saimei druhá z osmi žen, jež se staly vládnoucími císařovnami. Jedinou vládnoucí císařovnou před Kógjoku/Saimei byla císařovna Suiko. Šest dalších samostatných vládkyň na Chryzantémovém trůně po Kógjoku/Saimei byly Džitó, Gemmei, Genšó, Kóken/Šótoku, Meišó a Go-Sakuramači.

Legenda

Osobní jméno (imina),^{[4][pozn. 1]} které dostala při narození a používala před nástupem na trůn, znělo Takara (宝).^[3] Její jméno coby císařovny by znělo Ametojo Takara Ikaši Hitaraši hime (天豐財重日足姬).^[5][3]

Princezna Takara (Takara no miko) byla pravnučkou císaře Bidacua.^[4]

Místo, kde byla císařovna Kógjoku/Saimei pohřbena, je známé.^[1] Bylo rozpoznáno v kofunu Kengošizuka ve vesnici Asuka v prefektuře Nara.^[6][7] Císařovna je tradičně uctívána v pamětní šintoistické svatyni (misasagi) ve městě Nara. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako mauzoleum císařovny Kógjoku/Saimei, takže nese formální jméno Oči-no-Okanoe no misasagi.^[3]

Události za vlády Kógjoku

Během prvního období její vlády uchvátil výkonnou moc klan Soga. Císařovnin syn princ Naka no Óe plánoval státní převrat a zavraždil představitele klanu Sogu no Iruku přímo před jejíma očima. Šokovaná císařovna odešla zprvu do ústraní a poté se vzdala trůnu ve prospěch svého bratra Karua, který na něj nastoupil jako císař Kótoku.

Císařovnin titul by dnes nezněl tennó, neboť, jak se mnozí historikové domnívají, tento titul byl zaveden až za vlády císaře Temmua a císařovny Džitó. Spíš by zněl Sumeramikoto či Amenošita Širošimesu Ókimi (治天下大王), což znamená „velká královna vládnoucí všemu pod nebesy“. Mohla by také být nazývána ヤマト大王/大君 neboli „velká královna dynastie Jamato“.

Události za vlády Saimei

Po Kótokuově smrti byl jeho stanoveným dědicem a korunním princem jeho synovec, druhý syn bývalé císařovny Naka no Óe. Poté co Kógjoku znovu usedla na trůn jako císařovna Saimei, Naka no Óe pokračoval dál v roli jejího dědice a korunního prince. Aktivně se tak mohl zúčastňovat politického života v Japonsku.

V pátém roce Saimeiiny vlády došlo roku 660 k dobytí korejského království Päkče spojeným vojskem království Silla a čínské říše Tchang a jeho území se stalo součástí Sjednocené Silly. Japonsko podporovalo věrné bojovníky z Päkče v pokusu o znovunastolení päkčské dynastie. Počátkem roku 661 Saimei na situaci zareagovala tím, že opustila hlavní město v provincii Jamato. Měla v plánu vést vojenskou výpravu do Koreje. Císařovna se zastavila v dočasném paláci Išiju v provincii Ijo, dnes Dógo-onsen ve městě Macujama. V květnu dorazila do paláce Asakura v severní části provincie Cukuši na Kjúšú, dnes část prefektury Fukuoka. Spojenecká armáda Japonců a bojovníků z Päkče se připravovala na válku s královstvím Silla, ale císařovnina smrt tyto plány překazila. Saimei zemřela 24. července roku 661 v paláci Asakura, dřív než armáda stačila vyrazit do Koreje. V říjnu bylo její tělo převezeno lodí z Kjúšú do přístavu Naniwa, dnes Ósaka, a její státní pohřeb se konal počátkem listopadu.

Rodina

• První manžel: princ Takamuku (高向王), syn prince Tameho a vnuk císaře Jómeie
  • první syn: princ Kara (漢皇子)
• Druhý manžel: princ Tamura (田村皇子) později císař Džomei, syn prince Ošisaky-no-hikohita-no-Óeho a vnuk císaře Bidacua
  • druhý syn: princ Naka no Óe (中大兄皇子) později císař Tendži)
  • první dcera: princezna Hašihito (間人皇女, † 665), provdána za císaře Kótokua
  • třetí syn: princ Óama (大海人皇子) později císař Temmu

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Empress Kōgyoku na anglické Wikipedii.

Související články

• Období Asuka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kógjoku na Wikimedia Commons

Japonští císařové
seznam japonských císařů
Legendární	Džómon 660 ACN–291 ACN Džimmu Suizei Annei Itoku Kóšó Kóan Jajoi 290 ACN–269 AD Kórei Kógen Kaika Sudžin Suinin Keikó Seimu Čúai Džingu Kógó**
Jamato	Kofun 269–539 Ódžin Nintoku Ričú Hanzei Ingjó Ankó Júrjaku Seinei Kenzó Ninken Burecu Keitai Ankan Senka Asuka 539–710 Kinmei Bidacu Jómei Sušun Suiko* Džomei Kógjoku* Kótoku Saimei* Tendži Kóbun Temmu Džitó* Mommu Gemmei*
Nara	710–794 Gemmei* Genšó* Šómu Kóken* Džunnin Šótoku* Kónin Kammu
Heian	794–1185 Kammu Heizei Saga Džunna Ninmjó Montoku Seiwa Józei Kókó Uda Daigo Suzaku Murakami Reizei En'jú Kazan Ičidžó Sandžó Go-Ičidžó Go-Suzaku Go-Reizei Go-Sandžó Širakawa Horikawa Toba Sutoku Konoe Go-Širakawa Nidžó Rokudžó Takakura Antoku Go-Toba
Kamakura	1185–1333 Go-Toba Cučimikado Džuntoku Čúkjó Go-Horikawa Šidžó Go-Saga Go-Fukakusa Kamejama Go-Uda Fušimi Go-Fušimi Go-Nidžó Hanazono Go-Daigo
Severní dvůr	1333–1392 Kógon Kómjó Sukó Go-Kógon Go-En'jú Go-Komacu
Muromači	1333–1573 Go-Murakami Čókei Go-Kamejama Go-Komacu Šókó Go-Hanazono Go-Cučimikado Go-Kašiwabara Go-Nara Ógimači
Azuči-Momojama	1573–1603 Ógimači Go-Józei
Edo	1603–1868 Go-Józei Go-Mizunó Meišó* Go-Kómjó Go-Sai Reigen Higašijama Nakamikado Sakuramači Momozono Go-Sakuramači* Go-Momozono Kókaku Ninkó Kómei Meidži
Japonské císařství	1868–1947 Meidži Taišó Šówa
Moderní Japonsko	1947–dosud Šówa Akihito Naruhito
vládnoucí císařovny jsou označeny hvězdičkou * / císařská choť a regentka Džingu Kógó se tradičně neuvádí **

Japonské císařovny chotě
Legendární	Džómon 660 př. n. l. – 291 př. n. l. Himetatarajsuzu-hime Isuzujori-hime Nunasokonakacu-hime Amonotoiotocu-hime Josotaraši-hime Ošihime Jajoi 290 př. n. l. – 269 n. l. Kuwaši-hime Ucušikome Ikagašikome Mimaki-hime Saho-hime Hibasu-hime Harima no Inabi no Óiracume Jasakairi-hime Okinagataraši-hime
Jamato	Kofun 269–539 Nakacuhime Princezna Iwa Princezna Jata Princezna Kusakanohatabino-hime Ošisaka no Ónakacuhime Princezna Nakaši Kusaka no Hatabi no hime Princezna Naniwa no Ono Princezna Kasuga no Óiracume Kasuga no Iracume Princezna Taširaka Princezna Kasuga no Jamada Princezna Tačibana no Nakacu Asuka 539–710 Princezna Iši-hime Hirohime Princezna Nukatabe Princezna Hashihito no Anahobe Princezna Takara Princezna Hašihito Jamato Hime no Ókimi Princezna Unonosarara
Nara	710–794 Fudžiwara Asukabehime Princena Inoe Fudžiwara no Otomuro
Heian	794–1185 Fudžiwara no Tarašiko1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Tačibana no Kačiko Princezna Koši1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Princezna Seiši Fudžiwara no Onši Fudžiwara no Anši Princezna Masako Fudžiwara no Koši Fudžiwara no Junši Fudžiwara no Teiši Fudžiwara no Šóši Fudžiwara no Seiši Fudžiwara no Kenši Fudžiwara no Iši Princezna Teiši Fudžiwara no Genši Princezna Šóši Fudžiwara no Hiroko Fudžiwara no Kanši Princezna Kaoruko Fudžiwara no Kenši Princezna Teiši2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Princezna Tokuši Princezna Reiši2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Tamako Fudžiwara no Kijoko Fudžiwara no Jasuko Fudžiwara no Nariko Fudžiwara no Taši Fudžiwara no Teiši Fudžiwara no Kinši Princezna Muneko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Princezna Jošiko Fudžiwara no Ikuši Taira no Tokuko Princezna Sukeko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Kamakura	1185–1333 Princezna Sukeko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Ninši Princezna Noriko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Reiši Princezna Šóši2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Ricuši Princezna Kuniko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Ariko Fudžiwara no Čóši Fudžiwara no Šunši Princezna Riši2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Kisši Princezna Teruko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Kimiko Fudžiwara no Saneko Fudžiwara no Kiši Princezna Reiši Šóši Saiondži Fudžiwara no Kinši Princezna Šóši3Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Kiši Saiondži Princezna Džunši
Severní dvůr	1333–1392 nikdo
Muromači	1333–1573 císařovna choť císaře Čókei
Azuči-Momojama	1573–1603 nikdo
Edo	1603–1868 Tokugawa Masako Takacukasa Fusako Princezna Jukiko Princezna Jošiko Takacukasa Cunako1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Japonské císařství	1868–1947 Ičidžó Masako Kudžó Sadako Princezna Nagako
Japonský stát	1947–dosud Princezna Nagako Šóda Mičiko Owada Masako
Pokud není uvedeno jinak (jako př. n. l.), roky jsou v n. l. 1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. ženy, kterým byl posmrtně udělen titul císařovny 2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. ženy povýšeny do hodnosti císařovny díky svému postavení čestné matky císaře 3Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Šóši krátce působila jako čestná císařovna svého mladšího bratra císaře Go-Daiga Císařská dynastie Kategorie