Morten Meldal

Morten Meldal
Rodné jménoMorten Peter Meldal
Narození16. ledna 1954 (70 let)
Kodaň
Alma materDánská technická univerzita (1979–1982)
Povoláníchemik, biochemik a výzkumník
ZaměstnavateléDánská technická univerzita (1983–1985)
Laboratory of Molecular Biology (1985–1986)
Kodaňská univerzita (1986–1988)
Carlsberg Laboratory (1988–2011)
Kodaňská univerzita (od 2011)
OceněníEllen et Niels Bjerrums Chemistry Prize (1997)
Ralph F. Hirschmann Award in Peptide Chemistry (2009)
Vincent du Vigneaud Award (2011)
Clarivate Citation Laureates (2019)
Nobelova cena za chemii (2022)
… více na Wikidatech
Webcuris.ku.dk/portal/en/persons/morten-peter-meldal(1e2eefb3-1cc1-4626-8565-a83631fc05fd).html
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morten Peter Meldal (* 16. ledna 1954, Kodaň) je dánský chemik a nositel Nobelovy ceny za chemii. Je profesorem na Kodaňské univerzitě.[1] Je známý zejména za vývoj azido-alkynové Huisgenovy cykloadice,[2] současně, ale nezávisle, s Valery V. Fokinem a K. Barrym Sharplessem.

Životopis

Bakalářský a doktorský titul v oboru chemického inženýrství získal na Dánské technické univerzitě (DTU). Jeho doktorskou práci vedl Klaus Bock a byla zaměřena na syntézu sacharidů. Postdoktorandský pobyt absolvoval nejprve na DTU, potom na Univerzitě v Cambridgi a nakonec na Kodaňské univerzitě. Zde byl v roce 1996 jmenován docentem a od roku 1998 vede syntetickou skupinu na ústavu chemie v Carlsberg Research Laboratory.[3]

Meldal vyvinul několik technologií a přístrojů pro syntézu peptidů. je autorem vícekolonové metody syntézy, kterou využívají přístroje pro syntézu peptidů a jiných organických sloučenin.[4] Poprvé představil cykloadiční reakce acetylenů a azidů využívané v konjugacích peptidů a proteinů. Meldalova výzkumná skupina pak prokázala, že tato reakce je ortogonální pro většinu funkčních skupin.[2]

V roce 2022 mu byla udělena Nobelova cena za chemii.[5][6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morten P. Meldal na anglické Wikipedii.

  1. Morten Meldal is the new professor in nanochemistry. nano.ku.dk [online]. 2022-10-06 [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b TORNØE, Christian W.; CHRISTENSEN, Caspar; MELDAL, Morten. Peptidotriazoles on Solid Phase: [1,2,3]-Triazoles by Regiospecific Copper(I)-Catalyzed 1,3-Dipolar Cycloadditions of Terminal Alkynes to Azides. The Journal of Organic Chemistry. 2002-05-01, roč. 67, čís. 9, s. 3057–3064. Dostupné online [cit. 2023-03-12]. ISSN 0022-3263. DOI 10.1021/jo011148j. (anglicky) 
  3. FREDERIKSEN, Tanja. Former Carlsberg Research Laboratory scientist receives Nobel Prize « Carlsberg Group. Carlsberg Group [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MELDAL, Morten; HOLM, Charlotte Bisgaard; BOJESEN, Gustav. Multiple column peptide synthesis, Part 2 (1, 2). International Journal of Peptide and Protein Research. 2009-01-12, roč. 41, čís. 3, s. 250–260. Dostupné online [cit. 2023-03-12]. DOI 10.1111/j.1399-3011.1993.tb00333.x. (anglicky) 
  5. The Nobel Prize in Chemistry 2022. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Nobelovu cenu za chemii získali dva Američané a Dán za molekulární výzkum. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-10-05 [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
Nositelé Nobelovy ceny za chemii
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
  • William Lipscomb (1976)
  • Ilja Prigogine (1977)
  • Peter D. Mitchell (1978)
  • Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979)
  • Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980)
  • Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981)
  • Aaron Klug (1982)
  • Henry Taube (1983)
  • Robert Merrifield (1984)
  • Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985)
  • Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986)
  • Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987)
  • Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988)
  • Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989)
  • Elias Corey (1990)
  • Richard R. Ernst (1991)
  • Rudolph A. Marcus (1992)
  • Kary Mullis / Michael Smith (1993)
  • George Olah (1994)
  • Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995)
  • Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996)
  • Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997)
  • Walter Kohn / John Pople (1998)
  • Ahmed Zewail (1999)
  • Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)
  • 2001–
  • William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001)
  • John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002)
  • Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003)
  • Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004)
  • Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005)
  • Roger D. Kornberg (2006)
  • Gerhard Ertl (2007)
  • Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008)
  • Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009)
  • Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010)
  • Daniel Šechtman (2011)
  • Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012)
  • Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013)
  • Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014)
  • Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015)
  • Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016)
  • Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017)
  • Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018)
  • John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019)
  • Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020)
  • Benjamin List / David MacMillan (2021)
  • Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022)
  • Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech